Historie a současnost
Na přelomu let 1869 a 1870 vznikl ve Vysokém Mýtě zeměbranecký prapor č. 30,
v roce 1898 byl rozšířený na pluk. Ve zmíněné posádce útvar setrval do vypuknutí 1. světové války. Po vytvoření samostatného československého státu se v listopadu 1918 organizovaně vrátil z italské fronty do Vysokého Mýta a po krátké době se zapojil do potlačení povstání části německého obyvatelstva v českém pohraničí. Pluk následně odjel na Slovensko, kde aktivně zasáhl do probíhajících bojů s vojsky maďarské armády, zejména při střetnutích v prostoru Košic a Lučence. V rámci unifikace čs. armády došlo koncem roku 1919 k jeho sloučení s bývalým pěším plukem 98 v nový 30. pěší pluk, který od 13. března 1930 nesl pojmenování "Aloise Jiráska". V posádce Vysoké Mýto setrval až do 31.7.1939, kdy při likvidaci čs. branné moci zanikl.
Ke znovuzřízení 30. pěšího pluku došlo v původním posádkovém městě již v prvních okamžicích po skončení 2. světové války. Na podzim téhož roku proběhla jeho reorganizace na 37. pěší prapor a přemístění do Jičína. Ve zmíněné podobě nesetrval příliš dlouho a již k 1. říjnu 1947 byl opětně reorganizován, tentokrát na 30. pěší prapor, přičemž se vrátil do své tradiční posádky ve Vysokém Mýtě. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky bylo útvaru dnem 3. března 1948 vráceno původní pojmenování "Aloise Jiráska". Koncem roku 1950 se útvar reorganizoval na 30. mechanizovaný pluk, přičemž se současně přemístil z Vysokého Mýta do Benešova.
V květnu 1955 byl přečíslován na 79. mechanizovaný pluk a na podzim 1958 transformován na motostřelecký pluk. Úplný rozchod s původními tradicemi znamenalo jeho přejmenování na pluk "Květnového povstání českého lidu" v roce 1975.
V průběhu posledního desetiletí své existence útvar nejprve prošel v roce 1991 transformací na mechanizovaný pluk a následně z jeho podstaty v létě 1994 vznikl 41. mechanizovaný prapor.
41. mechanizovaný prapor je v současné době dislokován v Žatci a v roce 2005 mu byl propůjčen historický název „gen. Josefa MALÉHO“. Prapor je určen především k plnění bojových a speciálních úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky. Ve zvláštních případech může plnit i úkoly nevojenského charakteru, např. při živelních pohromách. Prapor disponuje moderní technikou a výzbrojí, vyznačuje se manévrovací schopností a odpovídající palebnou silou. K jeho základní výzbroji v minulosti patřila bojová vozidla pěchoty BVP-2. Nyní prapor disponuje moderní technikou a výzbrojí, vyznačuje se vysokou manévrovací schopností a palebnou silou. Od roku 2010 je prapor přezbrojen na KBVP PANDUR II v různých modifikacích. Minometná baterie je vyzbrojena 120 mm minomety vezenými na moderních vozidlech T-815-7 Pram. Průzkumná četa a družstvo odstřelovaců jsou schopni být vysazeni výsadkem.
Z důvodu zachování vysokého stupně bojové připravenosti plní ty nejnáročnější úkoly v různorodém terénu. Výcvik vychází z určení praporu a je založen na výborné fyzické připravenosti všech vojenských profesionálů. Kromě tradičního výcviku vojáci musí zvládnout prvky bojového umění MUSADO, základy slaňování, horolezectví, překonávání přírodních a umělých překážek, učí se provádět přesuny na velké vzdálenosti, vést boj jednotlivce i skupiny, pohybovat se v neznámém terénu ve dne i v noci.
Prapor byl v minulosti nasazen v několika zahraničních misích kde prokazoval a prokazuje svou vycvičenost a vysoký standard ať už v přípravě na plnění úkolu tak už při jeho samotném plnění.
Vznik a význam znaku 41. mechanizovaného praporu
Změna znaku praporu byla nařízena HÚ (Heraldický ústav) v Praze v roce 2001. Na tvorbě nového znaku pracoval vrchní rotmistr praporu šrtm. Břetislav Kopelent. V průběhu tvorby znaku bylo předloženo zhruba padesát různých návrhů, které připomínkovali příslušníci praporu. HÚ stanovil základní pravidla pro tvorbu, například tvar znaku praporu, velikost a barvu olemování znaku. Nakonec byl vybrán znak s padákem a grifem, který byl oficiálně schválen 2. září 2002 HÚ v Praze.
POPIS ZNAKU:
Velikost – průměr znaku je 8 centimetrů (stanoveno HÚ)
Tvar – kruh (stanoveno HÚ)
Lem – vínově červenou barvou je dána příslušnost k 4. brn (stanoveno HÚ)
Grif – mýtické zvíře napůl lev a napůl orel ochránce pokladu. Benešovská posádka byla předurčena pro ochranu Prahy (národní poklad).
Padák – prapor byl v době vzniku znaku výsadkový
Padákové šňůry- osm padákových šnůr představuje osm rot praporu (1. mechanizovaná rota, 2. mechanizovaná rota, 3. mechanizovaná rota, minometná baterie, protitanková rota, protiletadlová baterie, velitelská rota, rota zabezpečení)
Barva znaku- modrý podklad a zlaté (žluté) tělo grifa představují barvy města Benešova ve kterém byla posádka dislokována.