Listopadové cvičení AZ

Listopadové cvičení proběhlo na Doupově. V pátek nás ještě v Žatci čekaly lékařské prohlídky a vydávání zbraní. Naštěstí to docela odsýpalo. My, kteří jsme na cvičení byli poprvé, jsme také nafasovali taktickou výstroj - batohy, nosné systémy, sumky… Tu na konci narozdíl od zbraní už nebudeme vracet, bereme si ji domů. Během dne jsme také dělali fyzické přezkoušení, ať máme obrázek jak jsme na tom. A večer už nás čekala cesta do vojenského újezdu, kde jsme strávili celý následující týden.Hlavní náplní cvičení byl nácvik taktiky družstev, který měl vyvrcholit čtvrtečními BOSkami. Spalo se střídavě na domečku na Turči a venku v lese. První den jsme cvičili hlavně postup ve formacích: rojnice, véčka, šachovnice… A také předávání signálů v družstvu, kde třeba pro mě bylo dost nových věcí a učila jsem se to za pochodu. Byl konec listopadu, takže tma padala opravdu brzy, již kolem čtvrté. Průzkumná patrola vyhledala místo, kde celá četa zaujala postavení do trojúhelníku, postavily se přístřešky a rozdělily se hlídky. Za tmy už nebylo moc co vymýšlet. Jít spát v sedm večer bylo pro mě hodně nezvyklé, ale únava z celodenního cvičení udělala své. Během hlídkování nás navštívila lesní zvířátka - v měsíčním světle jsme pěkně zblízka pozorovali lišku a divoké prase.

V neděli jsme dělali nácviky reakce na kontakt. Nafasované cvičné náboje tomu dodaly další zajímavý rozměr. Večer byl na baráku, takže byl prostor si dosušit věci a tak.

V pondělí našemu minometnému družstvu dovezli z Žatce minomet, takže jsme mohli nacvičovat přípravu k boji, zaměřování a následný rychlý odjezd. Ostatní družstva dál drilovaly taktiku. Spalo se opět venku, bez světel. Následující den proběhla kontrola sladěnosti družstev - vyzkoušeli jsme si několik scénářů v terénu, cílem bylo prověřit, že jsme schopni pohybovat se a střílet v rámci družstev tak, abychom byli koordinovaní a neohrozili se vzájemnou palbou, což bylo zásadní pro čtvrteční bojové střelby. Kontrolou jsme prošli a večer už nás čekalo čištění zbraní a jejich příprava na ostrou střelbu.

Středu jsme celou strávili na střelnici. V průběhu týdne se postupně ochlazovalo a od středy mrzlo i přes den, takže tatra s horkým čajem všechny potěšila. Nejvíce času zabraly nástřely mířidel a kolimátorů, ale byl čas i na nácviky střelby pistolí a na dynamickou střelbu z BRENů z různých střeleckých pozic. Výsledky v terčích byly obecně pěkné a musím říct že přesnost některých ostrostřelců naší roty mě fakt ohromila. Za soumraku jsme ještě stihli přípravu plastických stolů, nad kterých nám velitelé družstev vydali bojové rozkazy. Spalo se opět venku, v noci ještě přituhlo, ale fasovaný zimní spacák hřál dobře.

Poslední den venku, čtvrtek, byl vyvrcholením všech proběhlých nácviků. Vše se zde propojilo dohromady. Všechna družstva se postupně vystřídala na térénní střelnici, kde družstvo postupovalo členitým terénem a pružně reagovalo na připravené situace - před námi se nečekaně vztyčovaly terče-siluety v různých směrech a vzdálenostech a velitel družstva musel udržet přehled a adekvátně velet. Musím říct že střelba ostrou municí v těch rozličných situacích, střídaná během a přískoky, v pohyblivé formaci celého družstva, byl pro mě zatím nejsilnější zážitek. Po BOSkách proběhlo jejich vyhodnocení, dostali jsme feedback, ale přes některé rezervy a prostor pro zlepšení nedošlo k žádnému zásadnímu průšvihu či hrubé chybě, takže jsme odcházeli celkem spokojení s tím, co jsme během týdne dokázali v družstvu secvičit. Hodně tam bylo cítit, jak jsme se zlepšovali den za dnem.

Pak už nás čekala cesta zpátky do Žatce, kde jsme večer vyčistili a vrátili zbraně.

V pátek už zbývala jen závěrečná rutina - výstupní zdravotní prohlídky, závěrečný nástup a vyhodnocení celého cvičení, shrnutí plánů cvičení na další rok… A pro zájemce ještě už zcela neoficiální posezení u dobré kávy v historickém centru Žatce.

svob. M. H.